Vyjádření k dokumentaci o hodnocení vlivů R43 na životní prostředí od družstva Zelená Louka Naše bytové družstvo je spolu se Statutárním městem Brnem, dále jen „městem“ vlastníkem 50 bytů nacházejících se v domě č.p.1228 na ulici Vrbovecká or.č. 4,6,8 a 10 v Brně - Bystrci. Byty byly vybudovány podle smluv o sdružení se Statutárním městem Brnem a Úřadem městské části Brno - Bystrc za použití státních dotací ve výši téměř 20.000.000,- Kč. Byty byly kolaudovány v měsíci červenci 2001. Bytový dům se nachází v těsné blízkosti zamýšlené stavby (varianty D), která nepochybně ovlivní kvalitu životního prostředí v těchto družstevních bytech, a z toho důvodu podává naše družstvo své vyjádření podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 244/1992 Sb. Po podrobném prostudování zdůvodnění stavby, dále jen „zdůvodnění“ a výše označené dokumentace, je zřejmé, že, má-li být rychlostní komunikace vedena zástavbou městské části Brno-Bystrc, bude budoucí kvalita životního prostředí přímo úměrná povaze a rozsahu technických opatření snižujících hluk a emise z dopravy na předmětné komunikaci. „Zdůvodnění“ uvádí, že „ochrana okolí je řešitelná pomocí technických opatření, pro která je navíc dostatek prostoru v okolí plánované komunikace“. Bez specifikace druhu a množství těchto technických opatření je ovšem závěr, že je pro ně místa dostatek, zcela zavádějící a nelze jej považovat za východisko k dalším úvahám. Rovněž není pravdou tvrzení téhož dokumentu, totiž, že „většina obytných místností bytů je orientována na stranu od komunikace odvrácenou“. Chybí jakákoli čísla o množství takových místností a jejich orientaci. V konkrétním případě domu č.p. 1228 toto vůbec pravdou není. Připomínáme, že výstavba domu byla povolena stavebním povolením vydaným teprve v roce 1998. Bylo požádáno Ministerstvo pro místní rozvoj, dále jen „Ministerstvo“, o poskytnutí dotace podle Programu pro podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, dotace poskytnuta a finanční prostředky vloženy do výstavby tohoto domu. Plnění podmínek pro poskytnutí dotace je ovšem současně ohroženo (se sankcí vrácení 20. mil.) v případě, že byty nebudou moci být užívány, a to bud' z důvodu, že z hygienického hlediska budou trpět nadměrnou zátěží hluku a emisí, či z prostého důvodu, že o jejich užívání za takto zhoršených podmínek nebude zájem. Připomínáme, že se město zavázalo vůči Ministerstvu zajistit užívání předmětných bytů formou nájemního bydlení po dobu 20 let od kolaudace, tedy do 07/2021. Lze zajisté očekávat daleko dříve než po dvaceti letech zavedení norem určujících přípustnou úroveň zatížení městské zástavby hlukem a emisemi daleko přísnějšími než je tomu v současnosti a rovněž přísnější postup úřadů v tomto směru. Proto považuje naše družstvo jako spoluvlastník předmětných bytů za nezbytné, aby navržená komunikace eliminovala negativní důsledky své existence nikoli na stávající úrovni ochrany životního prostředí, nýbrž na úrovní předpokládané v horizontu 20 let. Zpracovatel dokumentace o hodnocení vlivu předmětné stavby na životní prostředí uvádí, že „kteroukoli variantu lze z hlediska zdravotních rizik považovat za přijatelnou“. Chybí ovšem jakákoli argumentace ohledně tvrzení „přijatelnosti“ i samo kritérium pro její posouzení. V tomto směru je pak dokumentace neúplná a obsahuje ničím nepodložená tvrzení. Upozorňujeme, že při zpracování dokumentace měla a musí být použita metodika měření hluku ve venkovním prostoru v intencích normy ČSN ISO 9613. Protože se dle našeho názoru takto nestalo, operuje dokumentace s dnes již historickými metodami. U varianty D2 dokumentace sice uvádí, že „lze očekávat vliv hluku pod úrovní platných limitů“ při požití protihlukových stěn. Stavba rychlostní komunikace není ovšem stavbou dočasnou, a proto je zcela nedostačující srovnávat její dopady na životní prostředí s platnými limity hluku dnes běžnými koncentracemi oxidů dusíku či současnými doporučenými limity WHO. Otázka zní jinak: Bude tato stavba při produkci předpokládané intenzity hluku a objemu emisí splňovat zpřísňující se kritéria pro ochranu životního prostředí po celou dobu své existence? Má-li být stavba realizována, pak lze výše uvedenou podmínku splnit či se jejímu splnění přiblížit pouze realizací takových dnes známých a proveditelných technických opatření, která zajistí nikoli jen dodržení dnes daných kritérií, nýbrž kritérií v nejbližší budoucnosti očekávaných. O tom, že budou oproti současnosti přísnější, zajisté není sporu. Z dokumentace je zřejmé, že nejšetrnější variantou z hlediska životního prostředí je varianta D2, resp. D2a využívající vedení části trasy komunikace v tunelu. Naše družstvo považuje toto řešení za jedině možné s tím, že je s ohledem na naši shora uvedenou argumentaci třeba vést komunikaci pod povrchem již od jejího křížení s korytem potoka Vrbovec směrem ke Svratce. Jsme přesvědčeni, že nestojí na prvním místě otázka nákladů stavby, nýbrž otázka zachování přijatelné úrovně bydlení i jiných aktivit v dotčeném prostoru. Závěrem opakujeme, že nesouhlasíme s jakýmkoli jiným řešením projektu jinak než vedením v tunelu ve výše uvedeném rozsahu a to z hlediska zájmu našich členů, uživatelů bytů v domě č. p. 1228, a města jako nositele povinnosti k zajištění trvalého užívání těchto bytů do 07/2021 s hrozbou vrácení dotace, neučiní-li tak, a společenství vlastníků jednotek v domě č. p. 1228, členem jehož výboru naše družstvo je. Ing. Tomáš Chalupa předseda představenstva družstva Zelená Louka Ing. Luděk Jeniš, člen představenstva družstva Zelená Louka