VARIANTY VEDENÍ R43 (klikněte pro větší zobrazení v novém okně) Varianta s R43 - Bystrcká (označena B) Jde o známou oficiální variantu, prosazovanou investorem. Dopravu od Tišnova a Svitav do Brna řeší výstavbou čtyřpruhové rychlostní silnice R43 v trase německé dálnice Wien - Breslau. Pro napojení na dálnici D1 je navrženo vybudování souběžné komunikace podél D1 k mimoúrovňové křižovatce (MÚK) Brno - západ. V Bystrci prochází mezi obytnými soubory Bystrc I a Bystrc II, dále po současné hranici rekreační oblasti Brněnské přehrady nástupním prostorem k Brněnské přehradě, vysokým mostem před přehradní hrází přechází řeku Svratku a v těsném kontaktu se zástavbou městské části Kníničky a obcí Rozdrojovice, Jinačovice a Moravské Knínice, východně od Kuřimi a dále pokračuje po historické trase. Roli přivaděče z R43 má plnit silnice II/384 - tzv. přehradní radiála - emisně zatíženým údolím Svratky se zaústěním do velkého městského okruhu (VMO) v Žabovřeskách. Vyprojektovány jsou tři výškové subvarianty, které se liší délkou překrytého úseku v nejproblematičtějším úseku. Varianta s R43 - Komínská (označena K) Tato varianta vychází z Bystrcké varianty a má proto srovnatelný dopravní význam. Vyhýbá se však ekologickým a hygienickým konfliktům Bystrcké varianty s rekreační oblastí Brněnské přehrady, bystrckým sídlištěm a Kníničkami. Varianta s R43 - Holedná (označena Mt) Rovněž tato varianta vychází z oficiální Bystrcké varianty. Má však poněkud jiný dopravní význam, neboť neposkytuje samostatnou radiálu pro dopravu ve směru Brno - Tišnov ani na levý břeh Brněnské přehrady. Od Bosonoh přibližně po dnešní křižovatku se silnicí II/3842 Kohoutovice - Žebětín je varianta Holedná totožná s bystrckou variantou. To umožní vést zdrojovou a cílovou dopravu z Bystrce, Kohoutovic a Žebětína na dálnici D1. U jezírka v údolí potoka Vrbovce se tato varianta odpojuje od Bystrcké a pokračuje tunelem pod vrchem Holedná souběžně s vírským vodovodem. V prostoru bývalého kamenolomu překračuje po mostě řeku Svratku a po úbočí Komínské Chocholy pokračuje do prostoru Netopýrek. Prochází dále okolo severozápadního okraje sportovního letiště a tunelem pod vrchem Bosně. Trasa pokračuje na Svitavskou radiálu až po křižovatku se silnicí II/386 na Kuřim. Předpokládá se přitom, že silnice I/43 bude rozšířena na tří- nebo čtyřpruh a silnice II/385 na Tišnov bude přeložena tak, aby dopad dopravy na ní byl v Kuřimi minimální. Případné pokračování R43 by u této varianty leželo podstatně blíže k dnešní I/43, než u variant využívajících historickou trasu. Byla by tak nahrazena výstavba v každém případě nutných obchvatů obcí Lipůvka a Lažany. Varianta s R43 - Centrální tunelová (označena CT+) Tato varianta počítá s vybudováním čtyřpruhového silničního tunelu pod centrální částí města od ulice Zvonařka s přímým zaústěním od Bratislavské radiály k plaveckému stadionu za Lužánkami. R43 je pak vedena po Svitavské radiále a od obce Česká je tato varianta totožná s variantou M. Předností varianty CT+ je odlehčení jak východní, tak zejména západní větve Velkého městského okruhu (VMO), nedostatkem je určité riziko indukování dopravy v městských částech severně a jižně od tunelu a následný vznik dopravních a hygienických problémů. Varianta s R43 - Ostrovačická (označena Os) Tato varianta má oproti předchozím variantám jiný dopravní význam. Sloužila by totiž především pro tranzitní dopravu, jejíž objem je a v horizontu 10 let bude vzhledem k cílové a zdrojové dopravě poměrně malý. Není však vyloučeno, že v delším časovém horizontu může tranzitní doprava vzrůst natolik, že se tato trasa stane z dopravního hlediska zajímavou. Varianta bez R43 - Aktivní nulová (označena 0+) Tuto variantu prosazuje většina brněnských ekologických iniciativ. Základní filosofie této varianty je postavena na premise, že hlavním dopravním problémem Brna je příliš velký počet aut v centru města a nadměrná vnitroměstská doprava. Tranzitní doprava ve směru sever - jih je považována za druhořadý problém. Řešením je proto zklidňování dopravy ve městě cestou nezvyšování celkové kapacity silnic vstupujících do města a její současné postupné omezování snižováním počtu jízdních pruhů ve směru od hranice do centra města. Nepředpokládá se proto budování jedné vysokokapacitní komunikace (R43) s přivaděčem na území města, nýbrž jde o soubor staveb na Velkém městském okruhu (VMO), z nichž většina je obsažena v platném ÚPmB. Jedná se o následující stavby: - odhlučnění VMO Žabovřeská (překrytí, zlepšení protihlukových bariér) - přemostění křižovatky Pisárky (mimoúrovňové křížení VMO a ulice Hlinky) - úsek VMO za Královopolskou strojírnou (odlišné řešení křižovatky VMO se Svitavskou radiálou, posun termínu stavby) - přemostění křižovatky Tomkovo náměstí (posun termínu stavby) - přemostění nádraží Maloměřice (odvedení značné části dopravy ze Židenic) - přemístění trasy VMO z ulice Žarošické dále od sídliště Vinohrady, variantně tunel pod východní částí Židenic - pokračování ulice Jedovnické přes Olomouckou radiálu a pod Olomouckou ulicí kolem učiliště na VMO u Starých Černovic - propojení VMO přes Ráječek přímo na dálnici D2. Mimo území města navrhuje varianta 0+ obchvaty všech obcí na stávajících silnicích I/43 Brno - Svitavy a II/385 Tišnov - křižovatka s I/43.