HISTORIE PROJEKTU Projekt tzv. Hitlerovy dálnice (R43) vznikl, jak už sám jeho název napovídá, za druhé světové války. Tato silnice měla původně spojovat Vratislav s Vídní, přičemž si měla proklestit cestu Orlickými horami, projít Boskovickou brázdou a těsně se vyhnout Brnu. Jako taková měla navazovat na systém autostrád v západním Prusku a Slezsku. Z její celkové délky 320 km bylo nakonec rozestavěno pouze 85 km, neboť podmínky pro její realizaci zanikly v dubnu 1942. Zbytky po této činnosti je možno ještě dnes spatřit na několika místech jižní a střední Moravy (Trnávka u Moravské Třebové, Ledce poblíž Hrušovan u Brna nebo šedé betonové bloky nacházející se u hráze Brněnské přehrady). Trasa kopírující Hitlerovu dálnici byla do Územního plánu města Brna zanesena již roku 1981, poté v roce 1985 usnesením vlády zahrnuta i do územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace. V důsledku přijetí "Zásad rozvoje komunikačního systému města" brněnským městským zastupitelstvem v listopadu 1991 se tato trasa objevuje i v závazné části územního plánu města Brna. JAK JE TO DNES Jestliže ve čtyřicátých letech měla vést silnice v blízkosti přehrady technického významu, v dostatečné vzdálenosti od obydlených částí Brna, dnes již tato charakteristika neplatí. R43 má protnout nejvýznamnější a nejnavštěvovanější rekreační oblast v okolí Brna a přivést tranzitní dopravu do samého středu bystrckého sídliště. Oblast Brněnské přehrady je přírodně velice cenná a rekreačně hojně využívaná, navíc je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou. Obyvatelé města Brna a okolí v ní mají poklad, který jim obyvatelé jiných měst mohou jen závidět. Území takové hodnoty je proto třeba chránit a snažit se ho uchovat i příštím generacím.