MF DNES
27.01.2005 - JANA PÁLKOVÁ, předsedkyně občanského sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko - str. 03

R43 přes Bystrc nectí kritéria EU

Silnice R43 již několik let vzbuzuje emoce, odpor i očekávání. Za léta, kdy se o ní mluví, prošla určitým vývojem a nastaly nové skutečnosti, které zasluhují nový pohled. Informace ze strany Ředitelství silnic a dálnic, ministerstva či krajských a městských orgánů často nejsou úplné, obsahují rozpory a je obtížné nacházet východisko. Proto bych ráda uvedla některá fakta, která nejsou zcela známá.
Vstupem ČR do EU platí od 1. května 2004 přístupová smlouva, jejíž součástí je TEN (Transport European Network), tj. transevropská dálková dopravní síť nejvyššího řádu. V části pro silniční dopravu obsahuje i R43. Tím je určen zcela nový dopravní význam R43, který je zcela diametrálně odlišný od její definice v platné územněplánovací dokumentaci města (z r. 1994) a regionální aglomerace (z r. 1985).
Silnice R43 je i řešením neúnosné situace na trase I/43 do Svitav, což nikdo nezpochybňuje. Je však nutno ji vést jako obchvat Brna, např. Boskovickou brázdou.

R43 v "bystrcké" trase centru města nepomůže

Zastánci "bystrcké" trasy R43 neustále opakují, že tato komunikace zásadně odlehčí dopravě v centru města. Není to pravda. Nejnovější dopravní studie (obsažená v dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí - EIA) uvádí jasně jiná čísla: pokud postavíme R43 v blízkosti přístaviště Brněnské přehrady, klesne dopravní zátěž v Husovickém tunelu o 2 %, na Gajdošově (kostel) o 2 %, v Pisáreckém tunelu o 9 %, na Úvoze (Pekařská-Tvrdého) o 1 %, na Kolišti (Cejl-Křenová) o 5 % atd. V centru města tedy nedojde k žádnému zásadnímu snížení dopravní zátěže. Ze záhadných důvodů tato fakta nejsou zveřejňována.
Z hlediska dopravního tedy R43 vedená přes Bystrc nebo jakoukoli jinou městskou část (Komín, Medlánky apod.) situaci v centru města neřeší, naopak by přivedla na území města další těžkou tranzitní dopravu a neodvedla by z města ani jedno tranzitní vozidlo.
Významným vylučujícím kritériem pro vedení silnic zařazených do TEN je požadavek, aby tyto komunikace míjely urbanizovaná centra a nevznikaly na nich. Dalším z kritérií je eliminace "úzkých hrdel". Ta vznikají míšením tranzitní a městské dopravy. Tato kritéria nesplňuje žádná trasa R43 vedená územím města.
Nový Generel dopravy kraje, vypracovaný v roce 2004 ještě na základě dat před vstupem ČR do EU, jasně prokázal, že R43 vedená obchvatem Boskovickou brázdou může odvést mimo město nejméně dvacet tisíc tranzitujících aut denně. To by pro město znamenalo skutečné odlehčení a současně by to umožnilo rozvoj města na severozápad. Vyhledávací studie této trasy je nyní zpracovávána.

Jih Brna by byl zatížen ještě více než dnes

Je nejvyšší čas začít uvažovat o R43 z perspektivy situace vzniklé po vstupu ČR do EU. Neměli bychom připustit, aby byly opakovány minulé chyby územního plánování, kdy např. Žabovřesky, Židenice, Hlinky, ale i Bosonohy, St. Lískovec, Bohunice aj. jsou vystaveny nadměrné hlukové a emisní zátěži proto, že druhé největší město v republice nemá žádný kapacitní obchvat. Pokud bude pokračovat územní plánování města v dosavadním trendu, vytvoří se za peníze daňových poplatníků v západní části města podobná situace, jaká je nyní na jihu Brna kolem D1. Navíc dojde k neúnosnému přetížení jihu města nejen napojením R43 na D1 u Bosonoh, Troubska a Ostopovic, ale i dalšími navazujícími velkými dopravními stavbami. Je nejvyšší čas dobře zvážit, co by R43 v "bystrcké" trase přinesla. Věřím, že při dobré vůli, profesionálním přístupu a maximální spolupráci je možné najít když ne ideální, tedy alespoň akceptovatelné řešení tak, aby co nejvíce pomohlo nejen celému Brnu, ale sloužilo i kraji a potřebám EU.