Kudy povede trasa R43? Jižní Morava - V současné době probíhá projednávání Územní prognózy Jihomoravského kraje. Prognóza se zabývá celou řadou rozvojových problémů, mj. také problematikou rozvoje sítě pozemních komunikací, jejíž součástí je i dlouhodobě diskutovaná výstavba rychlostní komunikace R 43. Město Brno je se severní částí kraje spojeno pouze jednou komunikací, a to dnešní I/ 43, jejíž stav a technické parametry v žádném případě nejsou schopny přenést neustále vzrůstající dopravu ze severu. Tato situace je dlouhodobě neúnosná pro obce na trase I/ 43 i pro vlastní Brno, kdy veškerá doprava projíždí zastavěným územím města. Ochrana dnes dopravně přetížených území před negativními vlivy (hluk, exhalace) je prakticky neřešitelná. Při práci na územní prognóze byly zvažovány veškeré známé záměry umístění R43. Pro konečnou fázi prací byly vybrány tři varianty, které byly prověřeny z hlediska dopravní účinnosti a schopnosti omezit negativní vlivy dopravy na životní prostředí. Jako základní varianta byla prověřována již známá varianta v trase "Německé dálnice". Druhá varianta v " Boskovické brázdě" se liší od první především v trasování nad Kuřimí na jih, kdy trasa pokračuje v Boskovické brázdě až po Ostrovačice, kde se napojuje na dálnici D1. Třetí varianta je shodná s předchozími v trasování po Kuřim, dále pokračuje v trase I/43 a severně od Brna u Ivanovic je odkloněna přes Řečkovice, Medlánky a Komín do koridoru "Německé dálnice" pod Bystrcí a je napojena na D1 v Troubsku. Zároveň s pracemi na územní prognóze probíhaly práce na Generelu dopravy JMK, který prověřoval dopravními modely silniční síť kraje. Z těchto podkladů vyplynulo dopravní zatížení R43, kdy asi 1 % dopravy tvoří mezinárodní tranzitní doprava, 14 % tranzitní vnitrorepubliková doprava a 85 % doprava se zdrojem nebo cílem v Brně nebo jeho blízkém okolí. Celkové zatížení před Brnem je odhadováno na 30 tisíc vozidel za 24 hodin. Je potřeba přiznat, že jakákoliv nová dopravní stopa negativně ovlivní své okolí a záleží na možnostech, jak tato negativa minimalizovat. Z tohoto pohledu byla varianta tzv. "Německé dálnice" vyhodnocena jako nejúčinnější. Rozkládá dopravní zatížení dopravy směřující do brněnské oblasti do tří nápojných bodů (severní od Kuřimi po Svitavské radiále pro sever a západ města Brna, západní od Bystrce po Kníničské radiále pro západ a střed města a jižní od Troubska pro jižní oblasti). Zároveň je možno technickými prostředky zmírnit negativní dopravní vlivy. Prakticky celá trasa rychlostní komunikace přes bystrcké sídliště je vedena tunelem, kdy na povrchu mohou být realizována zařízení v zeleni - hřiště, občanská vybavenost apod. Přes městskou část Kníničky vede R43 v hlubokém zářezu. Obě zbývající varianty mají pro město Brno velmi malou dopravní účinnost. Při jejich vybudování by zůstala nápojným koridorem pouze Svitavská radiála, která jako v dnešní době bude zajišťovat vazbu mezi Brnem a severem kraje. To znamená, že cca 80 % aut pojede starou trasou a bude dále neúnosně zatěžovat městské části Židenice, Brno- sever (Husovice), Brno- střed, Komín a Řečkovice. Řešení ochranných opatření na stávající síti města je problematické a technicky obtížné. Do výsledného návrhu územní prognózy byla navržena R43 v základní variantě v trase tzv. "Německé dálnice" s neplnohodnotnou variantou v trase Boskovické brázdy pouze jako rezerva pro případ neúměrného zvýšení tranzitu. František Polách 1. náměstek hejtmana JMK