Obří dopravní stavby změní tvář Brna Brno - Dnešní řidič by asi nevyšel z údivu, kdyby projížděl Brnem po deseti dvaceti či dokonce padesáti letech. Pokud půjde všechno hladce, vyroste do té doby řada obřích dopravních staveb. Většina z nich bude součástí Velkého městského okruhu, který má odvést proudy vozidel z centra města na okraj a umožnit plynulý průjezd Brnem. Překážkou výstavby může být kromě výhrad ekologů hlavně nedostatek financí. Ceny mimoúrovňových křižovatek, mostů či tunelů začínají na částce půl miliardy korun, nezřídka dosahují desítek miliard. Velký městský okruh Už letos hodlá radnice zahájit rekonstrukci „rozcestí“ Hlinky - Bauerova, kde vznikne obrovská mimoúrovňová křižovatka. Po jejím rozšíření volají řadu let nejen řidiči aut, ale i trolejbusů či autobusů. Křižovatka sousedí s výstavištěm, v době veletrhů jsou na ní pravidelně zácpy, které blokují hlavní tah na Kohoutovice, Starý a Nový Lískovec. „Bohužel stát zatím na tuto stavbu nenašel peníze, ale město vyčlenilo z rozpočtu asi čtyřicet milionů, dalších pětatřicet milionů poskytne Ředitelství silnic a dálnic. Mohou začít přípravné práce,“ uvedl náměstek primátora Petr Zbytek. Navazovat má rozšíření silnice Žabovřeská, kde nyní odborníci zvažují, zda úzkou cestu zvětší na úkor tramvajových tratí - pak by musel vzniknout tramvajový tunel do sousedícího kopce - nebo na úkor řeky. Pak by se muselo přesunout koryto řeky. Závěry odborníků nahrávají spíše druhé variantě, protože skalní masiv není pro ražbu tunelu příliš stabilní. Pohodlné spojení mezi Královým Polem a Žabovřeskami by měly zajistit tunely Dobrovského, nejdelší podzemní trasa v Brně. Loni už začala výstavba průzkumných štol, jejichž rozšířením vzniknou tunely. „Štoly se hloubí od nejníže postaveného místa nahoru, aby mohla odtékat podpovrchová voda,“ uvedla Zdeňka Šamánková, vedoucí referátu koncepce dopravy brněnského magistrátu. Tomkovo náměstí překlene most Velký městský okruh, to nejsou jen gigantické tunely. Zčásti už je hotová například křižovatka Svitavská radiála - Lesnická, kde už byla postavena první polovina. Jak uvedla Šamánková, první rampa měla problémy s usazením kvůli špatným geologickým podmínkám. Rampa nyní slouží obousměrnému provozu, druhou část chce město dokončit co nejdříve. Další stavba naváže na tunel Kohoutova, odkud mají auta proudit nově postaveným mostem přes Tomkovo náměstí. Projekt počítá s nájezdy, které zajistí napojení na okolní ulice. „Přemostěním náměstí se motoristé dostanou na most přes řeku Svitavu, odkud bude silnice pokračovat na Rokytovu ulici estakádou, protože tam musíme přeskočit maloměřické nádraží,“ podotkla Šamánková. Městský okruh dále zamíří směrem do čtvrti Vinohrady, kde architekti navrhli tunel pod místem zvaným Akátky. Okruh má podle projektu pokračovat na Černovickou terasu, kde povede kratší spojení, než je současný úsek ulicí Otakara Ševčíka, s pohodlnou křižovatkou a s napojením na průmyslovou zónu. „Později nás čeká jižní část Velkého městského okruhu, která nás ale tak moc nebolí. Do jisté míry tam nese dopravní zatížení dálnice D1. I když to není ideální stav, potřebujeme nejprve dodělat severní část okruhu, kde je situace mnohem horší,“ podotkla Šamánková. Peníze dá hlavně stát Kdyby mělo Brno platit všechny zmíněné projekty, nemělo by zřejmě peníze na nic jiného. Náklady se pohybují od 800 milionů korun výše; jen rekonstrukce křižovatky Hlinky - Bauerova přijde na 1,6 miliardy korun. „Všechno se financuje ze státního rozpočtu, město zajišťuje pouze výkupy pozemků nebo demoliční práce, což je asi dvacet procent ceny,“ vysvětluje náměstek Zbytek. To se týká jak městského okruhu, tak například rychlostní komunikace R43. O její vznik sice Brno usiluje, ale „Hitlerova dálnice“ je v nedohlednu. Dlouhotrvající protesty ekologů a obyvatel Bystrce, kde má silnice vést, blokují dokončení projektu. Zatím není ani jasné, která z variant by byla průchodná, protože ještě neskončilo posuzování vlivu R43 na životní prostředí. Pod zemí pojedou vlaky nebo tramvaje Na tváři města se nepodepisují jen dopravní stavby pro automobilovou dopravu. V budoucnu se mohou obyvatelé dočkat mamutích projektů spojených s tramvajovou či železniční přepravou. Nejčastěji se v poslední době hovoří o přesunu hlavního železničního nádraží. V jeho stínu je neméně zásadní plán - severojižní diametr, neboli „brněnské metro“. Nyní existují dvě varianty. Brněnská radnice zpracovává možnost podzemního tramvajového spojení, jehož konečná stanice by byla za autobusovým nádražím. Tramvajový diametr by ústil v Šumavské ulici u výškových budov. V plánech je i pokračování podzemní trati ke královopolskému nádraží a další větve do Bystrce. S novou myšlenkou ale přišel krajský úřad. Chtěl by diametr budovat jako vlakovou trať, která by byla napojena na železniční síť. „My tuto zajímavou myšlenku kraje začínáme prověřovat, abychom zjistili, zda to pokryje potřebu města. Jestli by metropolitní vlaky převezly dostatečný počet pasažérů,“ poznamenal Petr Zbytek. Brněnský dopravní podnik nezůstává v rozmachu pozadu. V aktuálních plánech má sedm prodloužení či přeložení tramvajových tratí. Nejvíce se mluví o prodloužení kolejí na Lesnou. Hudbou budoucnosti je mimo jiné tramvajový tunel pod Špilberkem. Územní plán totiž počítá s využitím průzkumných štol, které vznikly zhruba před dvaceti lety a vedou ze spodní části Pekařské ulice do nitra kopce. Vchod tam dodnes existuje. „Tímto tunelem bychom mohli propojit Mendlovo náměstí s Joštovou ulicí bez toho, že by musely tramvaje jezdit rušnými ulicemi Husovou a Pekařskou. Máme pouze plán bez podrobných výpočtů, ale předpokládáme, že se dostane znovu na stůl ve chvíli, kdy doprava v Husově ulici bude neúnosná a silnice se stane prakticky neprůjezdnou,“ doplnila Zdeňka Šamánková. Křižovatky: alespoň zahloubit Většinou nevyvolávají velké dopravní stavby jen nadšení. „Obávám se, že problém dopravy nevyřeší tunely Dobrovského, jako spíše silnice R43. Mohlo by se totiž stát, že tunely využije tranzitní přeprava, a tím se nápor aut v Žabovřeskách a v Králově Poli ještě znásobí,“ míní žabovřeský zastupitel Vít Cvrček. Jeho názor sdílí řada obyvatel Žabovřesk, kde mají tunely ústit. Naopak proti R43 stojí ekologové a obyvatelé Bystrce. Tunely jim v zásadě nevadí. Dalším sporným projektem je křižovatka Hlinky - Bauerova. Ochránci životního prostředí usilují o to, aby byla více zahloubena do země a aby projekt bral ohled na okolní prostředí. Výhrady mají také vůči projektu rozšíření silnice Žabovřeská. „Chtěli bychom, aby cesta byla zahloubená nebo úplně překrytá, aby se podařilo revitalizovat kaňon Svratky. Nad úsekem jsou totiž potenciální pozemky pro čisté bydlení, pro výstavbu domků. Kdyby zůstala silnice odkrytá, bylo by celé území znehodnocené,“ upozornil Martin Robeš z volného sdružení nevládních organizací - Brněnského dopravního klubu. Větší zahloubení žádají ekologové také u křižovatky, která má v Žabovřeskách navazovat na tunely Dobrovského. Robert Klos