Bystrckým není stavba R43 po chuti


B r n o - Obyvatelé Bystrce, městské části na západním okraji Brna na břehu Brněnské přehrady, zjevně nejsou srozuměni s výstavbou rychlostní komunikace R43 po tělese tzv. Hitlerovy dálnice, které již nyní rozděluje pětadvacetitisícové sídliště na dvě části. Obávají se hluku, exhalací, ohrožení přírody i faktického znehodnocení rekreační oblasti Brněnské přehrady, kterou si město budovalo pět desetiletí.

Lidé dálnici nechtějí

Představitelé Útvaru hlavního architekta města Brna, projektanti, odborníci v oboru akustiky i ekologové přišli v úterý do bystrckého Společenského centra seznámit občany s obsahem a závěry Dokumentace vlivu R43 na životní prostředí a dát jim možnost vznést námitky a připomínky, jež budou vzaty v úvahu při rozhodování ministerstva životního prostředí o této stavbě za čtyři miliardy korun. Sál byl nabitý, přišli příslušníci všech generací z Bystrce, ale i z jiných městských částí. Třeba z Brnastředu, kde ulicí Úvoz denně projede v nejfrekventovanějším úseku mezi Tvrdého a Údolní ulicí až 30 000 aut. "Lidé tu novou dálnici nechtějí. Co jsou mi platná slova odborníka, že provoz tisíců aut sice bude pořádně slyšet, nebudou však překročeny zdravotní normy, nedávno změkčené o deset decibelů," řekl jeden mluvčí. Druhý připomněl otázku životního prostředí v kotlině podél přehradní radiály: "Co na to řeknou lidé z Komína, až tudy bude směřovat tranzit na silnici R43?" Do diskuse se hlásily desítky lidí. Výhrady občanských sdružení Brněnského dopravního kruhu tlumočil Martin Ander. "Ačkoli dokumentace zmiňuje jako důvod stavby R43 ulehčení dopravně zatíženému centru města, studie, které jsou součástí dokumentace, obsahují údaje dokazující pravý opak. Vliv R43 na město bude bezvýznamný. Předložené posouzení vlivů na životní prostředí vychází z odhadu dopravního zatížení pro rok 2010, kdy bude stavba sotva na počátku svého provozu. Nijak nezohledňuje riziko, že za pár let může být doprava na R43 v blízkosti přehrady mnohem hustší," řekl Ander, podle kterého nová silnice na sebe naváže mezinárodní tranzitní přepravu, zhorší přístup obyvatel k přehradě a podmínky pro bydlení i rekreaci. Náměstek primátora Petr Zbytek (ODS) ve svém vystoupení připomněl, že o výstavbě nové rychlostní silnice v trase přes Bystrc rozhodlo městské zastupitelstvo již v roce 1994, nyní jde jen o to, jak snížit její negativní dopad na životní prostředí.

Usnesení bez výsledků

Bystrcký starosta Svatopluk Beneš (ODS) dodal, že místní zastupitelstvo přijalo již 12 usnesení k této problematice, ale žádné z nich nemá výsledek. "Tato společnost si zvolila způsob života, který vede do záhuby - život s auty. Nebuďme pokrytci. Všichni chceme výhody civilizace, aut se vzdát nemíníme, proto musíme solidárně nést důsledky," řekl šéf Útvaru hlavního architekta Jan Josífek, podle kterého je stavba této silnice plánována už 60 let. Nyní se však schyluje k její realizaci. Silnice by měla být vybudována v letech 2007-2010.

Jan Chmelíček